Někdy vás život donutí změnit pohled na věci. Já jsem třeba celé roky trávil tři večery týdně v posilovně. Zvedal činky, počítal série, honil tepovou frekvenci. Výsledky byly slušné, ale něco mi začalo chybět. Byl to ten pocit, že děláte něco s lidmi, ne jen vedle nich. Pak jsem jednou s přáteli skončil na bowlingu v Chomutově a uvědomil jsem si, že se tam hýbu víc, než bych čekal, a hlavně mě to baví úplně jinak.
Nejde o to, že bych chtěl tvrdit, že bowling nahradí dřepy nebo mrtvé tahy. Ale když se nad tím zamyslíte, bowling je vlastně docela fyzická aktivita. Házíte kouli vážící přes pět kilogramů, opakovaně, několik hodin. Zapojujete nohy, záda, ramena i ruce. A to všechno děláte v rytmu hry, která vás nutí soustředit se na každý pohyb.
Bolest zad jako budíček
Můj kamarád Petr si před rokem stěžoval na chronické bolesti beder. Chodil na rehabilitace, zkoušel různé cviky, ale nic nezabíralo dokonale. Lékař mu nakonec řekl něco překvapivého: měl by zkusit sport, kde se musí otáčet a zároveň držet stabilitu trupu. Petr začal hrát jednou týdně bowling. Nečekal od toho zázraky. Jen chtěl trávit čas s kamarády bez bolesti. Po třech měsících si všiml, že ho záda bolí méně než dřív. Fyzioterapeut mu potvrdil, že opakované rotační pohyby při hodu posilují hluboký stabilizační systém páteře.
Tohle není o tom, že by bowling léčil všechno. Ale pokud sedíte osm hodin denně u počítače a pak jedete autem domů, vaše tělo potřebuje pohyb v rovinách, které běžně nepoužíváte. Bowling nabízí kombinaci rotace trupu, výpadu nohou a koordinace ruka-oko. To je přesně to, co modernímu člověku chybí.
Soutěživost bez stresu
Další věc, kterou jsem na bowlingu objevil, je jiný typ soutěžení. V posilovně soutěžíte sami se sebou – kolik dáte na bench press příště o kilo víc. Na bowlingu soutěžíte s ostatními, ale ta atmosféra je uvolněnější. Nikdo nekřičí do obličeje soupeře. Když hodíte strike všichni zatleskají i tomu druhému. Tlak je spíš psychický – musíte udržet koncentraci uprostřed hluku a pohybu kolem vás.
Znám pár lidí z práce, kteří hrají pravidelně ligu amatérů. Nikdo z nich není profesionál. Jeden je účetní druhá učitelka třetí prodavač. Scházejí se každé úterý večer prostě proto že je to baví. A paradoxně právě ti co neberou hru moc vážně mívají nejlepší výsledky. Protože když nemyslíte na techniku každého kroku tělo si najde přirozený rytmus samo.
Co vám nikdo neřekne o výběru koule
Tohle byl pro mě největší objev: koule není jen koule. Když jsem poprvé vzal do ruky tu správnou váhu pro svou ruku pochopil jsem rozdíl mezi házením a pouhým pouštěním koule po dráze. Prsty musí sedět přesně vyvrtané otvory nesmějí být moc volné ani moc těsné. Špatná koule způsobuje křivý hod bolesti prstů nebo dokonce vyhození ramene.
Většina lidí co znám začala s půjčenými koulemi z herny které mají univerzální rozměry pro všechny prsty najednou. Ty fungují pro příležitostné hraní jako já před lety ale když chcete pravidelně hrát delší dobu stojí za to investovat do vlastní koule která odpovídá vaší anatomii a stylu hodu. Cena není tak vysoká jak se říká základní modely stojí podobně jako kvalitní tenisky vydrží roky. A když ji hodíte správně trefíte dráhu i když jste nikdy nesledovali profesionální turnaje v televizi.